Omlouvám se Jachetnímu klubu Praha

 

                              za neopodstatněná tvrzení:

                                   že naší posádce neobstaral povolení k plavbě; 

                                  že nám pronajal starou loď v katastrofálním stavu,

                                  že statutární  zástupce klubu někoho ohrozil, neodškodnil, či jinak podvedl.

                            Dále se omluvám za případnou škodu, která klubu na základě výše uvedených  tvrzení mohla vzniknout.

                            Jachetní klub Praha má živnostenská oprávnění pro  pronájem lodí své dceřinné společnosti v Šibeniku

                            a oprávnění MDČR pro kapitánská školení.

                                 Klub nikdy nepronajal loď Ladislavu Veselému a

                                soudní znalec nepotvrdil, že inkriminované lano rollfoku přerezivělo.


                                 V Praze  dne 30.11.2009                                                              Ladislav Vrtiš

                                                                                                                         (alias Sammy na www.jachting.info ) „

                                 

 

 

AFÉRA  VRTIŠ:  O co šlo ?
 


 

 

      K nejhorším nehodám které mohou potkat (charterovou) společnost patří srážka s domněle ukřivděným klientem který navíc nemá žádné morální zábrany a rozhodně nehodlá hrát „fair-play“. Obrana proti tomuto druhu nebyla  jednoduchá  nikdy, ale v době internetu, vyhledávačů, diskusních for a při absenci jakéhokoli dohledu nad často anonymním obsahem příspěvků je prakticky nemožná. Pokud se k tomu připočte v charterovém byznysu oblíbený argument „to už bylo“ je vymalováno.

     Vynikajícím vynálezem který si klienti rychle oblíbili a který případné problémy většinou uhladí je ovšem „pojištění kauce“ – možná dokonce, že jsme to vymysleli u nás v  Českém charteru. V každém případě tento vynález již po mnoho let využívá drtivá většina  klubových posádek a ujištění, že za cca 100 EUR mohou loď zlikvidovat kvitují vždy s uspokojením. Po pravdě řečeno naše devatenáctiletá zkušenost s pronajímáním jachet nás přesvědčila, že k závažnému poničení lodi je potřeba souhra počasí, nešťastné náhody a navíc nadprůměrných destrukčních schopností, kterými většinou normální posádky nedisponují. V katolických podmínkách Jadranu se nakonec ani při takové vyjimečné  konstelaci nemusí podařit loď odepsat, viz. www.yachtclub.cz/clanky.html .

       O tom, že ale existují ještě horší věci než zrušená loď nás v sezoně 2007 přesvědčil exotický klient L.Vrtiš. Jeho mladý kapitán na své první samostatné plavbě nám v kombinaci se zcela  nezkušenou posádkou  způsobil překroucením předního stěhu rolfoku  (viz. upozornění na všech našich lodích) téměř stotisícovou  škodu.

 

Závěr třech nezávislých znaleckých posudků:

1)      Stěh nepraskl v důsledku koroze, jedná se o profesionální výrobek pro jachty.

2)      K prasknutí (překroucení) došlo v důsledku torze (viz. zřetelné charakteristické spirálové poškození lana).

3)      Takové poškození může způsobit pouze nekompetentnost nebo zanedbání posádky (v par. 2.1 a 2.2 posudku rozvedeno).

 

Bohužel náš obvyklý přístup, že nemá cenu (v rámci pojištění kauce) naříkat nad rozlitým mlékem, posádku jen utvrdil v přesvědčení že vina musí být na naší straně. Po říjnovém návratu do Prahy nás pak čekal  bezprecendentní dopis L.Vrtiše a spol. s  požadavkem, že „požaduje zaplacení 67 152 Kč, velkomyslně si neúčtuje ušlý výdělek a právní zastoupení. Pokud mu nevyhovíme bude věc řešit právní cestou se všemi důsledky a v otázce spolupráce s medii se nebude nijak omezovat“.  Zábavným tvrzením o „zrezavělém lanu které viselo jen na několika drátech opletu … a které mohl dodělat pouhý poryv větru… “ pak L.Vrtiš pro jistotu okamžitě rozpoutal na webu nevybíravou mediální vyděračskou kampaň.

     Na „právní cestu“ si sice netroufl, ale od září 2007 se jeho, pro tento účel založené webové stránky www.yacht-club-praha.estranky.cz  hemžily sugestivním líčením  týdenní hororové plavby (v rozporu s naší instrukcí, aby se s poškozenou lodí odmotorovali do domovské maríny Kremik) a voláním po svědectví dalších postižených za účelem podání žaloby. Postupně sice L.Vrtiš ze svých stránek  vypouštěl jednotlivá neudržitelná tvrzení a osobní podpásové výpady (nezákonné podnikání, utajování identity klubu, daňové delikty v ČR a v Chorvatsku, zadržování kauce – kterou ovšem, jako většina posádek vůbec  neskládali, hrozné chování – přitom s posádkou jsme neměli možnost vůbec jednat,  z hrobu vyhrabal i L.Veselého a jeho dávné pokusy o charterování, atd.). Po kladném vyjádření všech 22 posádek jachty PEMBINA/2007 – „slušná loď za dobrou cenu“ -  a svědectví předchozího kapitána připustil Vrtiš  že „loď vypadala slušně a měla řadu uvedených vymožeností“ ) a také jeho kapitán se omluvil. Nakonec ale, aby se záležitost vůbec někdy uzavřela a zmizela z webu,  jsme  po více jak roce museli podat na L.Vrtiše žalobu my (petit soudního rozhodnutí) - nejhorší PR řešení. Za pomluvy se L.Vrtiš omluvil až po dvou letech, týden před soudním jednáním. 

 

Jak tedy předejít podobným, pro všechny zúčastněné, nepříjemným situacím.

 

  1. Přebírání lodi je nutno věnovat přiměřenou pozornost a vše si nechat v případě potřeby vysvětlit, zvláště: vyzkoušet kotevní vrátek, samozřejmě vše kolem motoru (zkontrolovat chlazení, kontrolku dobíjení, event. olej), pumpu  WC (zavzdušňování), umístění všech uzávěrů a přepínačů vody, plachty a jejich refování, funkci přepinačů a jističů na kontrolním panelu, zkontrolovat lodní doklady, mapy a pilotní publikace, ovládání  mapového plotteru, NAVTEXU a VKV-DSC, atd., atd.. Pro zajímavost, při přebírání lodi v Portiscu na Sardinii nám prostě vrazili do ruky 100-stránkový manuál k přebírané lodi a ať si nějak poradíme sami. Samozřejmě  pak opravovali nefunkční  kotevní vrátek a my pak denně  vyčerpávali z lodi neskutečné množství vody. Postup předání SY PEMBINA dne 25.8.2007 je popsán v příloze. Při přebírání dokladů k lodi (u Českého charteru) je užitečné si přečíst i dvoustránkové poučení „Jak se vyhnout poškození lodi“ které je zatavené v plastu na všech našich lodích (upozornění na možnost překroucení stěhu je po manipulaci s plachtami hned na druhém místě).

 

  1. Praktické seznámení s lodí na vodě je nutno provádět ještě v dosahu mariny a předávajícího personálu.  Tedy hned v sobotu po převzetí lodi a nalodění posádky, protože  kluboví kapitáni  kteří provádějí předání lodí vyplouvají na další týdenní plavbu ihned v neděli ráno s vlastními posádkami.

      Posádka L.Vrtiše v sobotu odpoledne  se svou lodí po jejím převzetí vůbec nevyplula a loď nevyzkoušela, zřejmě pro obavy ze silného NE větru. Domníváme se, že v rámci seznamování s lodí v marině , z přehnané horlivosti rozvázali už v sobotu zajištění výtahů obou  plachet. V neděli odpoledne, kdy se jim pak podařilo u Splitu při svinování kosatky překroutit rolfokem přední stěh, jsme byli  již  s jinými posádkami daleko na  Kornatech.  Demontáž a oprava rolfoku a výměna překrouceného stěhu ale stejně není závada na jeden den a není levná. Jen za opravu rollfoku chtěli ve Splitu 2000 EUR.

 

3.   Závady na lodi je nutno v mezích možnosti okamžitě řešit. Pokud se zjistí závada  ještě v průběhu přebírání lodi, postará se o opravu charterová společnost. Pokud dojde k závadě v průběhu plavby, je nutno „majitele lodi“ také ihned kontaktovat a postupovat podle jeho instrukcí. Odpovědnost za loď a posádku má ovšem především kapitán lodi. V případech přímého ohrožení posádky zasahuje na Jadranu rychle a spolehlivě záchraná služba (zatím stále 16.kanál VKV).

     I úplné maličkosti, se kterými si servis který je v každé marině snadno poradí (v tomto případě odpojený přívod ke stykači starteru), mohou výrazně zkomplikovat plavbu (údajně nedobíjela baterie a motor startovali celý týden šroubovákem). Přesto, že byli s lodí každou noc v nějaké marině  odborný servis stejně nevyhledali ?!! Naše doporučení ovšem bylo jachtu s nefunkční takeláží odstavit v domovské marině. Místo toho posádka L.Vrtiše  motorovala (ovšem stále po větru) s poškozenou lodí po celý zbytek týdne.

 

  1. Noční plavba je něco k čemu i zkušení jachtaři přistupují s určitou opatrností. I za denního světla vyžaduje značnou zkušenost a pozornost například jen manipulace s 12ti „fallstopery“ různých otěží, výtahů, lana kikingu a topenanty, ovládacích lan spinnakeru atd.. V noci je pak plavba s neznámou (případně poškozenou) lodí a s nezkušenou posádkou hazardem. 

      Jak si toto dobrodružství užily dámy z posádky bylo možno se dočíst na webu L.Vrtiše. (Podotýkám že tyto dámy jakož i L.Vrtiše neznáme, jednali jseme vždy jen s jejich mladým  kapitánem, který měl prostě smůlu. Na jeho omluvu  dlužno  dodat, že jsme v neděli na všechny naše lodě poslali METEO varování na otočení větru a na sílící jižní vítr – to ho možná trochu zpanikovalo a urychlilo návrat do domovské mariny ještě na noc.)

 

  1. Plánování plavby. Na Jadranu se dá celkem spolehnout na až sedmidenní METEO prognozu. Nemělo by se tedy stát, že poslední den před  koncem týdenní plavby bude posádky bojovat proti silnému větru a vlnám, aby se vůbec stihla vrátit do domovské mariny. Nemusí se to vždy podařit. Je všeobecně známé, že plavbu v těžkém počasí je možno po větru celkem v pohodě absolvovat. Proti srsti se ale vždy  jedná o potenciálně nebezpečný sport.

                   Kdyby se v pátek ráno neobrátil vítr, neměla posádka L.Vrtiše šanci se z Murteru s lodí bez funkční takeláže  proti silnému Jugu do domovské mariny Kremik vůbec vrátit. Při event. poruše motoru by s největší pravděpodobností strandovali . Naštěstí o tento další nezapomenutelný zážitek přišli.

 

                                                                                                                                                                                                            <jj, 2009>

                             ZPĚT